Vítězslav Jareš

„Pocházím z rodiny knihožroutů a odmalička jsme doma konzumovali knihy v rodinném balení.“


ksicht_naplavkaKeď som si zbierala materiály na rozhovor, internet o vás hovoril ako o scenáristovi a autorovi kriminálnych románov. Je to tak i v skutočnom svete, nielen v tom virtuálnom? Ak áno, ste spokojný s „nálepkou“, ktorú na českom trhu máte?

Za autora kriminálních románů se považuji, ale tato nálepka by mohla být zavádějící. Sice mi právě vyšla detektivka 12.12. a na konci září vychází krimithriller Vor v zakoně – hlava mafie o ruské mafii, volně na motivy kauzy vora v zakoně Andranika Soghojana, zatčeného v Praze, a poté soudem propuštěného, (snad to přežiju), ale zároveň teď vyšel román o herečce Hlavní role. Před tím jsem napsal i mysteriózní povídky Zloději času a absurdní satiru Dědeček, takže jsem asi multižánrový. Pojem spisovatel pro mne znamená, že dokáže psát na různá témata. Ten, kdo píše pořád na jedno téma, je dle mého názoru pouze zapisovatel. Což neznamená, že to nemůže být vynikající zapisovatel. Ale je pravda, že krimi žánr je mi asi nejbližší. Takže se ze mne časem stane krimi zapisovatel. (smiech) Scénáristika je pro mne zatím grál, po kterém teprve sahám, stoupám na špičky, ale zatím je dost vysoko. Dosavad se mi podařilo pracovat na seriálu Kriminálka Anděl a vývoji seriálu Hasiči. Můj vlastní film podle mé první knížky Intrikáni měl režírovat pan režisér Filip Renč, ale nakonec se z realizace pro nákladnost projektu ustoupilo. Takže na svůj první film či seriál zatím netrpělivě čekám. Snad se v brzké době něco zadaří.

Napísať kriminálny román nie je práve najľahšia úloha. Koľko štúdia či vyhľadávania materálov predchádza jednej knihe?

Myslím, že to záleží na tom, jestli autor píše knihu z prostředí, které zná, nebo ne. Když jsem psal knihu o tajných službách, tak jsem přečetl snad veškerou dostupnou literaturu faktu o dané problematice, získal jsem materiály z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinu komunismu, nebo jsem si nechal zaslat o některých kauzách materiály z ÚZSI (Úřad pro zahraniční styky a informace čili zpravdajská služba). Když píšu detektivku, používám skripta kriminologie. Dobře se mi psala Hlavní role, jelikož příběh je z filmového prostředí, kde jsem kdysi pracoval jako asistent produkce.

Čerpáte námety z reálneho života? Alebo je to zmes impulzu, ktorý prišiel z vonkajšieho prostredia, a fantázie?

Jak u které knihy. U Vora v zakoně – hlavy mafie, se stal impulzem případ už zmiňovaného vora v zakoně Soghojana. U mysteriózních povídek Zloději času se projevil můj vřelý vzah k Žižkovu, který mě už zaujal, když jsem kdysi studoval na Vysoké škole ekonomické a spoustu času jsme místo poslouchání přednášek prodiskutovali v přilehlých žižkovských hospůdkách. Samozřejmě nastolené téma bylo především keynesiánství a monetarismus, o ženách, mejdanech a fotbale nepadla ani zmínka. (smiech) Žižkov má opravdu umělecké fluidum a vyzývá autora k vymyšlení námětů, jako je foťák, který fotí budoucnost atd. To je prostě Žižkov. Takže se jedná o směsici impulzů z vnějšícho i vnitřního světa, protřepat, nemíchat a vypadne z toho příběh.

Vraví sa, že každý autor má svoj špecifický rukopis. Aký je ten váš?

Myslím si, že čtenář si dokáže dobře promítnout můj příběh jako film. Asi to vyplývá i z mých scénáristických ambicí. Snažím se navodit atmosféru. Čtenáři tvrdí, že píšu relativně lehce a čtivě, snad je to pravda. V mých knihách je dost dialogů.

Počas svojho života ste napísali nespočetné množstvo strán… Kedy ste pocítili, že písanie je pre vás to pravé?

Pocházím z rodiny knihožroutů a odmalička jsme doma konzumovali knihy v rodinném balení. V našem případě se nevyplatilo dávat nám průkazku do knihovny, lepší se jevilo jako instalovat z knihovny k nám domů přepravní pás. Tady bych chtěl poděkovat svým rodičům, že ve mne vzbudili pozitivní vztah ke knihám. Zkoušel jsem psát už román někdy v patnácti letech, ale tak nějak to ještě tehdy nedopadlo. V devadesátých letech mou touhu psát zatlačila možnost podnikání a vrhl jsem se do víru reklamy, takže psací stroj se krčil v zaprášeném sklepním koutě a trpělivě čekal až do mých třicetin, kdy jsem si najednou uvědomil, že komerční svět je báječný, ale začala se ve mě vzdouvat vlna potřeby za sebou zanechat také něco jiného, než letáky a inzeráty. Takže úderem třicátin jsem nechal na povrch vyvřít literární choutky, které mne neopustily dodnes.

Predstavme si situáciu, že by ste mohli konkrétnej osobe odporučiť iba jednu svoju knihu. Ktorá by to bola a prečo?

Tato otázka je pro mne trochu dilema, takže z toho uteču zahlášením utíkáček jako při mariáši a doporučím knihy dvě, protože jsou úplně rozdílné. Hlavní roli, protože je z filmového prostředí, které mám moc rád a 12.12., protože je to kriminálka, která se dotýká událostí, které nejsou dodnes dostatečně vyšetřeny. Z cizích knížek by to byl Poslední kabriolet. Je tam všechno. Přátelství, láska, bezstarostné mládí, mladické sny, touhy, zklamání, tragédie, dramatické válečné pozadí, odpuštění, moudrost nabitá věkem, velkorysost, prostě je to pro mne román, jak má být.

zlodeji-casu-jaresZozbierali ste i nejaké literárne ocenenia. Poskytli vám na vašu tvorbu nový pohľad? Vnímate získanie cien ako dôležitý medzník vo vašej tvorivej činnosti alebo sa na to pozeráte ako na niečo, čo síce poteší, no neprisudzujete tomu obrovský význam?

Ocenění kažodpádně potěší. Je to prostě forma uznání, takže to cítím jako důležitý mezník. Je to určitá satisfakce, někdo vám prostě poklepe na ramena a řekne: „Hochu, neděláš to úplně špatně, jen tak dál.“ Člověk si řekne, že se nesnaží úplně zbytečně. Každý potřebuje seberealizaci a uznání. Někdo to řekne otevřeně, jiný famfarónsky s pohrdavým úšklebkem přehlíží. Já to alespoň potřebuji, psaní je osamělá záležitost a jakákoliv interakce je pro mne důležitá. Vážím si toho, když mě někdo ocení.

Myslíte si, že má vaša tvorba jednotnú cieľovú skupinu? Alebo je natoľko rôznorodá, že i jej cieľovku je potrebné diferencovať?

Tady si myslím, že to je jako s tím spisovatelem a zapisovačem. Někdo čte jenom detektivky a někdo jiný rád střídá žánry.

Ako by ste charakterizovali český knižný trh? Máte náročných čitateľov?

Samozřejmě máme velmi náročné čtenáře a my se musíme hodně snažit, abychom je zaujali. Vždyť nám musí věnovat svůj čas a alternativ na zábavu je nepřeberné množství. Takže jsou nároční a mají na to samozřejmě právo.

Aká je v Českej republike ponuka a aký je dopyt?

Nabídka je nepřeberná, proudí k nám ta nejlepší kvalita z celého světa. Proti této světové elitě stojíme my, domácí autoři a musíme si vydobýt své místo na slunci. Nesoupeříme s průměrnými severskými autory detektivek, ti se k nám nedostanou, ale jsme na kolbišti s těmi nejlepšími. Jsme z naší ligy vhozeni do víru ligy mistrů a musíme uspět. Musíme se udržet na hladině, i když okolo nás je spousta vírů a vln z poptávky a nabídky. Jde o to, jak máme pevné naše pramice, když se kolem nás ženou zaoceánské parníky. Poptávka je přirozeně omezená čtenářovou peněženkou a počtem obyvatel malého státu.

Ak by ste mohli niečo na českom trhu zmeniť, čo by to bolo?

Ať se, prosím, rodí víc čtenářů. Geometrickou řadou, pěkně prosím. Ať jsou bohatší a mohou si dovolit koupit více knih. (smiech)

vor-v-zakoneDozaista ste sa počas svojej tvorby stretli aj s recenziami na vaše knihy. Boli ste s nimi spokojný? Zvládli recenzenti svoju prácu alebo sa znižovali k amatérizmu?

V drtivé většině to zvládli. Cením si jejich práce.

Aká je to podľa vás dobrá/kvalitná/pre čitateľa prínosná recenzia?

Já osobně psát recenze neumím a nedovolil bych si to. Dobrá recenze má vystihnout a vyzdvihnout klady příběhů, zápletku, charaktery postav, zpracování tématu a samozřejmě vytknout autorovi, co nezvládl a proč.

Aké knihy by sme našli vo vašej knižnici?

Tak já jsem v tomto multižánrový. Od pohádek z dětství, románů, detektivek po literaturu faktu.

Sledujete aj slovenskú tvorbu? Alebo máte pocit, že slovenskí autori málo prenikajú za hranice svojej krajiny?

Já si myslím, že v tomto je to stejné jako s námi z české kotliny. Prostě se snažíme, co to jde.

Kniha alebo ekniha? Stala sa čítačka kníh vaším verným spoločníkom alebo túto „novinku“ nepoužívate?

Já čtečku nemám, já čtu knihy a ne jedničky a nuly.

Nedávno sme na našom webe písali blog o tom, aká je to dobrá kniha… Dá sa podľa vás dobrá kniha vo všeobecnosti zadefinovať?

Nejsem literární teoretik, ale myslím si, že má pobavit, přinést nějaké ponaučení a být důvodem k zamyšlení.

Aké novinky pre svojich čitateľov v budúcnosti chystáte? Schyľuje sa k vydaniu ďalšej knihy?

Mám rozepsanou detektivku ze série s kapitánem Karlem Krolem a román. Takže má před sebou další tvůrčí dny, týdny, měsíce, roky…

Rozhovor zostavila: Miška Hossová
Fotografiu poskytol: Vítězslav Jareš
©plutonium.sk

Plutonium odporúča
Keď nám inakosť druhých dáva falošný pocit, že máme právo súdiť... Čítaj viac
Problémy sa nevyhýbajú ani vyšším spoločenským vrstvám. Čítaj viac
Všetkého veľa škodí. Aj kúziel a čarov! Čítaj viac
Všetci sme svojím spôsobom „jeden z nás“ Čítaj viac
Vojna sa bytostne nedotýkala len mužov. Čítaj viac
Rozhovory
Andrea Bercik Nitkulincová
Daniela Slávik
Kristína Farkašová
Kristína Baluchová (Kapitán Padák)
Linda Chopin (Všetci si zaslúžime ranný sex a palacinky)
Angie bakes
Audioknihy
Najbližšie vychádzajú
Novinky
Podporte nás na Facebooku
Plutonium na Instagrame
  • elme rozprvkovoarovn sobotu dnescitam copravectu ukazcoctes kniha knizka knihomol knihyhellip
  • Na naom FB sa sa o jednu lsku! Krsny mjhellip
  • Ako vyzera v veer? kniha knihomol knihy knizka dnescitam ukazcocteshellip
  • Dobr knika pote tvornohch aj dvojnohch kniha knihomol dnescitam copravectuhellip